Doplácí na výstřední životní styl
Dustinu Brownovi, třicetiletému tenistovi, se ve své dosavadní kariéře podařilo vyhrál na okruhu ATP World Tour dva turnaje ve čtyřhře. Na challengerech ATP a okruhu Futures získal do března 2013 sedm titulů ve dvouhře a dvacet devět ve čtyřhře. Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v lednu 2011 na 89. místě a ve čtyřhře pak v květnu 2012 na 43. místě. K roku 2013 neměl již několik let osobního trenéra a žil velmi bouřlivým životem, byl reprezentantem Jamajky, přestože se narodil v Německu, konkrétně ve městě Celle v Dolním Sasku. Na nejvyšší grandslamové úrovni se ve dvouhře nejdále probojoval do třetího kola ve Wimbledonu 2013, když zdolal bývalou světovou jedničku Lleytona Hewitta a ve čtyřhře pak do třetí fáze pařížského French Open 2011. Premiérový titul na okruhu ATP Tour si připsal na zářijovém Open de Moselle 2010 ve francouzských Metách, kde spolu s Nizozemcem Rogierem Wassenem zdolali ve finále brazilský pár Marcelo Melo a Bruno Soares ve dvou setech. Druhý triumf vybojoval na dubnovém turnaji Grand Prix Hassan 2012, hraném v marocké metropoli Casablanca. V boji o titul společně s Australanem Paulem Hanleym přehráli italskou dvojici Daniele Bracciali a Fabio Fognini ve dvou setech. V jamajském daviscupovém týmu debutoval v roce 2003 utkáním základního bloku 3. skupiny Americké zóny proti Bolívii, v němž vyhrál nad Albertem Sottocornem. Do roku 2013 v soutěži nastoupil k pěti mezistátním utkáním s pozitivní bilancí 4:1 ve dvouhře a 3:0 ve čtyřhře, když odehrál jediný ročník, Davisův pohár 2003. V červnu 2010 tenista oznámil, že vzhledem k nedostatečné podpoře ze strany Jamajského tenisového svazu, uvažuje o získání britského občanství a reprezentování Velké Británie. Jeho prarodiče z otcovy strany jsou totiž Britové. V říjnu 2010 se však rozhodl nastupovat za Německo, v němž se narodil a žil do srpna 1996. Poté, se přestěhoval na Jamajku, kde zahájil tenisovou kariéru. Prvním turnajem odehraným v německých barvách se stal turnaj Bauer Watertechnology Cup 2010 v Eckentalu. Všeobecně se očekávalo, že i díky podpoře Dolnosaského tenisového svazu bude Brown stoupat nejen ve světovém žebříčku, ale bude stoupat i jeho forma. Ale opak je pravdu a letos se Dustin Brown překvapivě ocitl až na 146. místě světového žebříčku. Ve Wimbledonu sice letos ve druhém kole porazil Lleytona Hewitta, ale pak nestačil na Mannarina. Přesto letos vyhrál dobře obsazený challenger v italském Janově, když ve finále porazil domácího daviscupového reprezentanta Volandriho. Podle některých tenisových odborníků stojí za herním pádem tohoto jamajského hráče skutečnost, že žije na Jamajce v Montego Bay, kde se tenisu příliš nevěnuje. „Každopádně si hodně ublížil svým výstředním životním stylem,“ řekl o něm chorvatský trenér vlastnící tenisovou akademii v Mnichově Niki Pilič a dodal, že doby, kdy se uvažovalo o Dustinu Brownovi jako o možném hráči německého daviscupového týmu jsou asi minulostí, aby pak dodal: „I když v tenise nikdy neříkej nikdy!“
Václav Prokůpek, Parlamentni.info