týdeník METROPOLITAN

Napsal nám občan: Jak zavolat na policii, když jsme už staří a pomalu se pohybujeme.

Jirka Kuřátko, již starší pán, ze Zdic, si šel večer lehnout, když mu jeho

manželka povídá, Jirko, v kůlně se svítí. Asi jsi tam nechal světlo!

Jirka z ložnice vidí, že má pravdu a chce jít zhasnout. Vidí ale, že jsou tam

vlastně zloději a že mu kradou věci.

Zavolal na policii, kde se zeptali, zda má někoho i v baráku.

Jirka řekl, že ne, že ale někdo vykrádá jeho kůlnu.

Policista na druhé straně řekl, nemáme teď momentálně nikoho, kdo by k vám

teď mohl přijet. Zamkněte si barák, a někdo přijede, až ho budeme mít.

Jirka řekl dobře. Sedl si a napočítal do třiceti. A pak znovu zavolal na

policii. "Dobrý večer, před chvilkou jsem volal, že mám v kůlně zloděje. Už se o

to nestarejte, já jsem je oba zastřelil" a zavěsil.

Během tří minut smykem přijela tři auta plná policistů, nad hlavou se zastavila

helikoptéra, v závěsu jela sanitka.

Zloděje chytli při činu a hned je zatkli! Náčelník říká Jirkovi:

"Já jsem myslel, že jste říkal, že jste je zastřelil?!"

Jirka říká náčelníkovi:

"Já jsem zas myslel, že jste říkali, že nikoho nemáte!"

Skutečně se stalo.

Závěr? Nevyplácí se naštvat staré lidi.

                             Občan (jméno v redakci)