Pověrčivost obchází tenis, aneb víra i na kurtu hory přenáší
Bývalý profesionální tenista Američan Jimy Courier nosí svoji příslovečnou čepičku i na turnajích veteránů či při rekreačním golfu, stále překrásná Argentinka Gabriela Sabattiniová má přímo neuvěřitelnou sbírku panenek, doprovázeli ji na kurtu, nyní si je sebou vozí po světě, kde otvírá pobočky své firmy vyrábějící a prodávající parfém s jejím jménem, který ji vydělává několik miliónů amerických dolarů ročně. Plyšové hračky jsou mimochodem skoro nezbytnou součástí všech současných předních světových tenisových profesionálek. Polka Agnieszka Radwaňská si nosí na kurt plyšové slůně, stejně jako kdysi Američanka Chris Evertová.
Ve své autobiografické knize přiznal Američan Andre Agassi nejen používání podpůrných prostředků ale i to, že jeho pirátský styl oblečení nebyl jen reklamou jedné módní firmy, ale i jeho obvyklým rituálem, díky němuž se cítil na kurtech bezpečněji a sebevědomě. „Rituál nebo chcete-li pověrčivost je pro každého sportovce důležitá, je to součást jeho image,“ tvrdí Andre Aggasi a s jeho slovy souhlasí i Srb Novak Djokovič, který přiznává: „Každý tenista tráví před zápasem několik minut v šatně jen díky tomu, aby provedl obvyklé rituály, které spočívají v maličkostech, jakým je například modlitba či chvilkové soustředění, při kterém si v mozku přehráváte důležité momenty svého života.“
Bývalá profesionální tenistka – Španělka Arantxa Sanchézová-Vicariová se po skončení kariéry dostala do obrovských finančních problémů, za které dle jejích slov může její rodina a účetní. I když stále nevyřešila problémy s finanční policií a musela začít rozprodávat vlastní majetek, svojí sbírku hraček všeho druhu se rozhodla neprodávat za nic na světě, jelikož s ní prožila prý ty nejkrásnější momenty svého života, a to nejen na kurtu.
Pověrčivost ale neprovází jen ženy, například německý daviscupový reprezentant Benjamin Becker se úzkostlivě vyhýbá lajnám na dvorci. „Již zemřelý a legendární antukář Vitas Gerulajtis tvrdil, že šlápnout na lajnu znamená neštěstí,“ tvrdí Benjamin Becker a připomíná, jak Gerulajtis někdy při změnách stran raději obešel celý dvorec, než aby šlápnul na lajnu. Obdobně se choval i bývalý německý profesionál Michael Stich.
Zajímavé je, že někteří tenisté provádějí stejné rituály nebo jsou stejně pověrčiví jako jejich velké vzory. Tak například Japonec Kei Nišikori klade velký důraz v šatně na to, když si navléká svoji oblíbenou čelenku. Stejně se choval i Australan Pat Cash, kterého považuje Japonec za svůj velký vzor. Bývalý olympijský vítěz, Švýcar Marc Rosset vždy žádal podavače míčků, aby mu je podávali vždy jen z levé strany a všimněte si, že v dnešní době to samé dělá i jeho krajan Stanislav Wawrinka. Polka Urszula Radwaňská, sestra slavnější Agnieszky z Krakova je zase známá tím, že stejně jako její někdejší velký vzor – krásná Američanka Gigi Fernandezová, sbírá prasátka pro štěstí a stejně jako kdysi Gigi ve svém floridském bytě i Urszula v krakovském sídle svých rodičů má nádhernou sbírku porcelánových, marcipánových i hadrových prasátek pro štěstí.
Mezi nejpověrčivější tenisové profesionály patří zejména hráči z jihoamerických zemí, ze Španělska a z Itálie. Alespoň si to myslí nejprodávanější americký tenisový magazín, který také tvrdí, že řada tenistů i profesionálních hráček čerpá svoji sílu z tichých modliteb, křižování na veřejnosti, mnozí nosí nejrůznější kšiltovky, řetízky, amulety a křížky, tenistky zase na kurt chodí s plyšovými medvídky, prasátky či jinými talismany. A všichni věří, že jim tyto talismany pomáhají. I to je jedna ze stránek vrcholového tenisu.
Jen pro zajímavost, řada tenistů se vyhýbá míčkům, se kterým prohrál fiftýn. A ani mnozí netuší, že s tímto rituálem začal pro mnohé tenisové příznivce prakticky neznámý Rakušan Horst Skoff. Zato, snad všichni znalci tenisu si vzpomínají na rituál fenomenálního Švéda Björna Borga, který si zásadně ve Wimbledonu neměnil tričko z vítězného zápasu.
Parlamentni.info